Menu

Ovocné stromy

Řez ovocných stromů

Pokud úplně vynecháme řez, ovocné stromy a keře budou také plodit, řezem ale můžeme korigovat jejich velikost a tvar. Ačkoli se může zdát, že řez ovocných stromů je některak složitý, není tomu tak, všechny tyto dřeviny podléhají stejnému nebo podobnému principu řezu.

Ovocný strom, který si přivezeme ze zahradnictví, ostříháme dle červeného značení.
336619310 752814626554236 3258344065855825853 n removebg preview

Střední výhon zakrátíme přibližně o jednu třetinu až maximálně polovinu. To samé platí pro postranní větve, ty zkracujeme tak, aby poslední pupen směřoval ven. 

Čím více větve seřízneme, tím bujněji nám porostou nové výhony. 

Před zasazením ovocného stromu, který jsme si právě přivezli ze zahradnictví, bychom měli věnovat pozornost i kořenovému systému. 

Kořeny zkrátíme přibližně o jednu třetinu, poškozené kořeny odstřihneme vždy. Před samotnou výsadbou doporučujeme stromek postavit do nějaké nádoby s vodou, nejlépe přes noc. Po výsadbě nezapomínejme na pravidelnou zálivku, jakmile nám strom zaschne, hrozný jeho úhyn.

Takto by měl vypadat seříznutý strom, připravený k výsadbě. 
336583142 1205519803668177 5619478753613721456 n removebg preview

Konifery

Neboli zakrslé jehličnany, jsou nezbytnou součástí téměř každé zahrady. Díky svému pomalému růstu, který nedosahuje tak velkých rozměrů, jsou vhodné na pěstování i v nádobách, a tak nám mohou zdobit naši terasu, balkón či vchod do domu, velice vhodné jsou také na menší zahrádky.  Jsou snadno kombinovatelné s jinými typy jehličnanů i listnatých stromů. Díky různé rychlosti růstu, můžeme docílit různorodé zahrady, která nebude vypadat jednolitě. Velmi dobře také vypadají vedle kvetoucích keřů, okrasných trav a trvalek. Díky takové kombinaci můžeme v zahradě docílit útulných zákoutí.

Na pěstování jsou nenáročné jako ostatní jehličnany. Pokud jim dopřejete dostatek vláhy a živin, budou vám dělat radost dlouhá léta. Stanoviště vybíráme slunné či polostín, ale zvládnou i stín. Nejsou náročné ani na kvalitu ovzduší, dobře snáší i městský smog.

U nás zakoupíte většinu rostlin v kontejneru (květináči) a právě tyto rostliny, je možné sázet po celý rok, od rozmrznutí půdy, až po její opětovné zamrznutí. Na jaře a na podzim je možné zakoupit určité druhy i v zemním balu.

První rok je potřeba nově zasazenou rostlinu každý den zalévat, v letním období i dvakrát denně, pokud nám zaschne, hrozí její úhyn.

 

Hortenzie

Ať už si vyberete hortenzii latnatou, velkolistou, či jiný druh, určitě uvítá polostín a kyselejší půdu. Snesou i plné slunce, ale může se stát, že nám polední sluníčko trochu připálí listy, což se projeví následnými zahnědlými konečky květů. V době růstu a kvetení je třeba jim dopřát dostatečnou zálivku a budou vděčné za přihnojení, můžete klidně dvakrát měsíčně. Bude se jim dařit v půdě, která obsahuje hodně organického materiálu, ke svému zdravému růstu potřebují také dobrou drenáž. Rostliny mají rády vlhkou půdu, ale nesnesou přemokření, proto je nesázejte tam, kde je půda podmáčená a špatně odvodněná, kořeny by mohly uhnít. Určitě rostlině při výsadbě dopřejte dostatek kvalitního substrátu.

První rok je potřeba nově zasazenou rostlinu každý den zalévat, v letním období i dvakrát denně, pokud nám zaschne, hrozí její úhyn.

Jak chránit hortenzie v zimě?  Pokud si koupíte mrazuvzdornou hortenzii, nemusíte se bát, že by vám nepřežila zimu, ale v chladnějších oblastech by bylo dobré ji zakrýt chvojím, či netkanou textilií a ochránit tak již vytvořená poupata. 

Pěstování hortenzií není nijak náročné, pokud byste měly nějaké dotazy, rádi vám je u nás v zahradnictví zodpovíme a s následným pěstováním poradíme. 

 

Javor dlanitolistý, japonský javor

Japonské javory, ozdoby našich zahrad. Svou krásu ukáží především na podzim, kdy se jejich listy zbarvují do nejrůznějších barev a jejich škála je opravdu veliká. Zaujmou nás i tvarem jejich listů. Pěstování se bát nemusíte, pokud nemáte rozlehlou zahradu, dají se pěstovat i v nádobách například na terase. Neprospívá jim vítr, průvan a přímý úpal. Listy nám mohou trochu zhnědnout, jak je sluníčko „připálí“, ale je to jen estetické, na vitalitu rostliny to nemá téměř žádný vliv. Při výsadbě do půdy přimícháme kyselejší substrát a hnojivo s postupným uvolňováním živin. Vhodné je i zasypání mulčovací kůrou, která nám udrží půdu déle vlhkou. Javory jsou spíše solitérní rostliny a ve skupinové výsadbě by nám spíše zanikly, můžeme ale volit podsadbu například různými skalničkami, či nižšími trvalkami. Japonské javory můžeme často vidět zasazené u jezírek, zvýšená vzdušná vlhkost jim velice prospívá. 

Stanoviště: Volíme tedy místo v polostínu, určitě je nevhodné je vysadit na místo, kde celý den svítí slunce a vanou silné větry, vhodné bude chráněné stanoviště. V zimních měsících, především v prvních letech, je dobré na zimu rostliny obalit do netkané textilie. 

Půda: by měla být výživná, mírně vlhká, kyselá a kyprá. Nevhodné jsou půdy podmáčené a s velkou příměsí kamene. V  letních dnech dbáme na pravidelnou zálivku, déle trvající sucho může způsobit kroucení listů a rostlina ztrácí na estetické hodnotě. 

První rok je potřeba nově zasazenou rostlinu každý den zalévat, v letním období i dvakrát denně, pokud nám zaschne, hrozí její úhyn.

Kompost

Chcete mít na zahradě vlastní kompost a nevíte jak na to? To vůbec nevadí, příroda se postará sama, takže i když nebudeme dělat nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu někde v koutě zahrady, dočkáme se dříve či později úrodného kompostu. 

 Pokud nemáte na zahradě příliš prostoru, můžete si pořídit i kompostér, my se ale zaměříme na volné  kompostování na zahradě, kde se nemusíme omezovat na objem kompostu, jeho množství. Ke kompostu máme volný přístup a můžeme ho kdykoli proházet a promíchat. Menší nevýhodou této metody je, že povrch a okraje kompostu rychleji prosychají. Pokud se nám kompost nelíbí esteticky, můžeme mu udělat ohrádku například ze dřeva, či vyzdít nějakou pěknou zídku, kompost bude vypadat úhledněji.

Kompost můžeme ‘‘krmit‘‘ jak organickým materiálem, který vzniká především v kuchyni, tak i rostlinnými zbytky ze zahrady. Můžeme tedy přidávat kávovou sedlinu, zbytky ovoce a zeleniny, jejich slupky, čajové sáčky, zbytky pečiva, skořápky, posekanou trávu, listí, plevel, piliny, kůru, popel ze dřeva a další. 

Aby nám kompost správně fungoval, bylo by optimální jej složit jak ze zbytků z kuchyně tak ze zahrady. Proces kompostování to urychlí, můžete si zakoupit i urychlovač kompostu a neřešit, až tolik jeho skladbu a pokud jste trpělivý, obejdete se i bez něj.